[Recenze] | Petr Eisner - Rok ohně

Rok 1932 bude rokem ohně


Rok ohně je čtvrtým autorovým vydaným románem a dokazuje, že pochvaly, jež jsou na něho za všechny jeho dosud vydané knihy směřovány, jsou víc než oprávněné. Stačí na chvíli zahodit předsudky a zkušenosti týkající se údajné nekvality tuzemské tvorby a ponořit se do dechberoucího příběhu.



Před jednou velkou katastrofou

Erna Leitnerová se vydává vlakem roku 1932 do Mnichova. V celém Německu panuje krize, dívka si však i tak chce stůj co stůj najít práci a tak se jde o ní ucházet do prestižního mnichovského nakladatelství, jež neskrývaně podporuje samotného Hitlera v jeho kampani stát se říšským kancléřem.
Erna Leitnerová je nakonec přijata a postupem času zastává v nakladatelství dost funkcí. Tím se pomalu, ale jistě dostává mezi tehdejší smetánku, což je také jejím cílem. Vše ale narušují migrénové stavy a výpadky paměti, kterými dívka poslední dobou často trpí. Kdo tedy ve skutečnosti je a co je jejím cílem?

Věrohodný příběh plný napětí

Knih s tematikou druhé světové války je plno, je tedy důležité oddělit zrna od plev a řádně dostupné publikace protřídit. Až tedy se může vybírat mezi kvalitními kousky - mezi nimi se bezpochyby dá řadit i Rok ohně od Petra Eisnera, který je sice průměrně dlouhou knihou (320 stran), ale ve skutečnosti stránky ubíhají strašně rychle.
Příběh je popsán tak věrohodně, že než se čtenář naděje, má již pár desítek stran za sebou. Kniha má o něco pomalejší rozjezd a hned od začátku donutí člověka uvažovat, kdo je Erna Leitnerová, co má za úkol. Postupem času se bude také chtít čím dál tím víc dozvědět, jak to s hlavní hrdinkou dopadne. I když však příběh ubíhá zdárně pomalu, pořád se něco děje. A nemusí to být akce v pravém slova smyslu, ale také zajímavé myšlenkové pochody Evy, které autor dokázal popsat znamenitě.
Od poloviny knihy příběh nabírá na otáčkách, tempo se přímou úměrností zvyšuje, až ke konci dosáhne neuvěřitelného zakončení. Čtenář ale žádný skok nepocítí, změna se děje postupně, takže děj krásně plyne nerušeně dál a autor pouze pomalu přidává rychlost.
Fakta jsou do děje zakomponovány věrohodně a celkově je Rok ohně podán tak sugestivně, až by se mohl člověk divit, že je příběh z pera českého autora. Petr Eisner zaslouží obdiv a uznání a jestliže od něj čtenář dosud nic dalšího nečetl, bude mít velkou chuť sáhnout po jeho další knize.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Knihovnice.cz.

Knihu lze koupit v e-shopu nakladatelství Knihovnice.cz.


> ZDROJE: Obr. 1

Autor článku: EclecticGuy

Sdílej

Přečtěte si taky

Předchozí
Next Post »

2 komentářů

komentářů
26. srpna 2014 v 2:30 delete

Musím říct, že válečné, meziválečné, historické knihy, to není nic pro mě. Abych to upřesnila, klasické knihy s touto tématikou nejsou nic pro mě. Když je však příběh a zápletka originální a má něco do sebe, beru to! :) a právě takhle na mě zapůsobil Rok ohně. :))

Reply
avatar
26. srpna 2014 v 13:26 delete

Kniha se mě hodně líbila :) A nejlepší na tom je, že jí napsal český autor. Leč měla bych se už poohlédnout i po jiné literatuře, jinak se mi z blogu, pomalu a jistě, stane seznam válečný magazín :-)

Reply
avatar